Datová zpráva
Brno Tech Region 2026

Objevte nejnovější informace o inovačním ekosystému jižní Moravy. Filtrovat a exportovat můžete citovaná data o výzkumu a vývoji, inovacích, podnikání a zaměstnanosti v brněnském regionu. Datovou zprávu každoročně vydává inovační agentura JIC.
Call to action

Polovodiče a čipy: Brno patří na světovou mapu, lídrem je v designu

 
Polovodiče jsou strategickou surovinou digitálního věku – rozhodují konkurenceschopnosti firem i států. I proto Evropa spouští iniciativu Chips Act, která má posílit její technologickou soběstačnost. Brno je přirozeným centrem vývoje čipů v Česku. Působí tu stovky expertů na návrh čipů a nástroje pro jejich automatizaci (EDA). Firmy jako Codasip, onsemi či NXP Semiconductors tu navrhují a testují technologie pro globální trh. Doplňuje je špičkový výzkum na VUT nebo na CEITEC.

V roce 2025 také zahájilo svou činnost České polovodičové centrum – národní kompetenční centrum napojené na evropskou síť podobně zaměřených institucí. Jeho cílem je urychlit vývoj čipů, zpřístupnit pilotní technologie, podpořit vznik nových firem, vzdělávat odborníky a propojit firmy s evropským financováním.
 
 
 
Firma Codasip mezitím posílila svou roli evropského lídra architektury RISC-V. Zapojila se do konsorcia DARE (240 mil. eur) a získala prestižní investici z programu EIC Accelerator. Z Česka se to povedlo jen dvěma dalším firmám. Z východní Evropy bylo podpořeno jen 50 firem, zbylých 929 směřovalo hlavně na západ EU a do Izraele.

Strategickou roli hraje i Rožnov pod Radhoštěm, kde onsemi oznámilo největší přímou investici v historii Česka –1,8 miliardy eur do rozšíření výroby čipů.
 
 
„Kombinace silné spolupráce organizací a jednotlivců podílejících se na základním výzkumu, vývoji a výrobě mikroskopů spolu s mnoha zákazníky v příslušných aplikačních oblastech činí z Brna jedinečný tavicí kotel. Díky tomuto duchu přátelské spolupráce přitahuje naše komunita stále více talentovaných lidí z celého světa, kteří sem přijíždějí studovat, pracovat nebo si vybrat řešení, které posune jejich vlastní výzkum blíže k cíli.“
Eva Coufalová
Delong Instruments
Výkonné čipy nové generace
Polovodiče se širokým zakázaným pásmem (např. SiC) pro výkonovou elektroniku a nové polovodičové struktury s vysokou účinností.
Vývoj čipů s otevřenou architekturou a chytrou pamětí
Otevřená architektura RISC-V umožňuje vytvářet čipy pro umělou inteligenci, kyberbezpečnost nebo auta. Paměťový systém CHERI zvyšuje bezpečnost a výkon.
Nástroje pro návrh a kvalitu výroby
Analytické nástroje pro návrh, verifikaci a prototypování čipů – včetně řízení kvality a efektivity v průběhu výroby.
AI ve výrobě a specializovaných aplikacích
Využití umělé inteligence ve výrobních procesech a aplikacích – od kyberbezpečnosti po biomedicínu, vesmírné technologie a inteligentní senzory.
Energeticky úsporná a adaptivní AI
Nízkoenergetická, samoučící se AI pro autonomní systémy – využitelná v IoT nové generace, energetice, aerospace a automotive.
Zdroj: deadflow.eu
Zdroj č.2: CODASIP

Každý třetí elektronový mikroskop je z Brna. Firmy mají celkový obrat přes
27,5 miliardy korun

 
Bez elektronových mikroskopů se neobejde moderní věda, medicína, polovodičový průmysl ani vývoj nových materiálů. A třetina všech těchto mikroskopů na světě vzniká v Brně.

Elektronová mikroskopie je extrémně znalostně náročná – podle globálního indexu ekonomické komplexity patří dokonce mezi deset nejsofistikovanějších výrobních odvětví světa.
 
 
 
Firmy jako Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments dělají z Brna světové centrum mikroskopie. Jen tyto tři firmy zaměstnávají přes 2 800 lidí a v roce 2023 dosáhly obratu 27,5 miliardy korun. Meziročně narostl o 40 % a zároveň stouply i investice do výzkumu a vývoje – na 1,8 miliardy korun. Celkově v oboru působí až 5 000 lidí.

Síla Brna spočívá v propojení – firem, výzkumu i vzdělávání. Vedle špičkových institucí jako CEITEC, ÚPT AV ČR nebo VUT vznikl na Masarykově univerzitě nový magisterský obor Mikroskopie a nově také pod Akademií věd Centrum elektronové mikroskopie.
 
 
Výkonné čipy nové generace
Polovodiče se širokým zakázaným pásmem (např. SiC) pro výkonovou elektroniku a nové polovodičové struktury s vysokou účinností.
Vývoj čipů s otevřenou architekturou a chytrou pamětí
Otevřená architektura RISC-V umožňuje vytvářet čipy pro umělou inteligenci, kyberbezpečnost nebo auta. Paměťový systém CHERI zvyšuje bezpečnost a výkon.
Nástroje pro návrh a kvalitu výroby
Analytické nástroje pro návrh, verifikaci a prototypování čipů – včetně řízení kvality a efektivity v průběhu výroby.
Zdroj: Veřejný rejstřík a sbírka listin
Zdroj č.2: The Observatory of Economic Complexity (OEC)

Brno míří do vesmíru: V posledních 3 letech narostl počet zaměstnanců ve vesmírném průmyslu o čtvrtinu

410 + lidí pracuje v Brně ve firmách z kosmického průmyslu
V regionu už působí přes 30 firem zaměřených na vesmírné technologie. Zaměstnávají více než 400 vysoce kvalifikovaných odborníků a odbornic – jen za poslední tři roky přibylo 120 nových talentů. Tržby vesmírných firem se pohybují kolem 40 milionů eur ročně. Od roku 2020 je propojuje platforma Brno Space Cluster, která zjednodušuje spolupráci na mezinárodních zakázkách – včetně projektů Evropské kosmické agentury (ESA).
 
Navigace v autech, meteorologické modely, telekomunikace i planetární výzkum – satelitní a vesmírné technologie jsou dnes klíčovou součástí každodenního života i strategického rozvoje. A právě v tomto rychle rostoucím oboru získává Brno a celý Jihomoravský kraj stále silnější pozici.

V regionu už působí přes 30 firem zaměřených na vesmírné technologie. Zaměstnávají více než 400 vysoce kvalifikovaných odborníků a odbornic – jen za poslední tři roky přibylo 120 nových talentů. Tržby vesmírných firem se pohybují kolem 40 milionů eur ročně. Od roku 2020 je propojuje platforma Brno Space Cluster, která zjednodušuje spolupráci na mezinárodních zakázkách – včetně projektů Evropské kosmické agentury (ESA).
 
 
Zdroj: Brno Space Cluster

Lídr v inovacích: jižní Morava investuje do výzkumu a vývoje v poměru k HDP nejvíc v ČR

1. místo

ve znalostní intenzitě v České republice

Jihomoravský kraj si drží pozici českého lídra ve „znalostní intenzitě“ – tedy v podílu výdajů na výzkum a vývoj vůči HDP. V roce 2024 tento podíl opět mírně vzrostl na 2,9 %, čímž region výrazně převyšuje český průměr (1,8 %) i průměr EU (2,2 %). 

Celkové investice do výzkumu a vývoje dosáhly 1,04 miliardy eur. To je o 8,3 % více než v předchozím roce. 

​​​​​Většina těchto aktivit v kraji (94 %) se soustředí do Brna. Podle posledních dostupných dat (2021) zde intenzita investic dosahuje 5,1 % HDP, což je v evropském kontextu nadprůměrný výsledek. Výzkum a vývoj tak patří mezi klíčové pilíře ekonomiky města. 

Investice firem do výzkumu a vývoje 

  • Růst v high-tech oborech: investice směřují hlavně do vědeckých a technických činností (+32 %), informačních technologií (+8,6 %) a elektrotechniky (+4,4 %)  

  • Pokles v tradičních odvětvích: opačný trend vykazuje strojírenství a kovozpracující průmysl (pokles o 5 %)  

V Brně pracuje ve vývoji a výzkumu každý desátý 

10,8 % zaměstnaných lidí v Brně pracuje ve výzkumu a vývoji 

Síla výzkumu a vývoje v regionu se neprojevuje jen v investicích, ale především v lidech. V roce 2024 pracovalo v Jihomoravském kraji v tomto oboru 23 411 lidí. To odpovídá 4 % všech zaměstnaných v kraji, což je po Praze (6,5 %) druhý nejvyšší podíl v Česku. 

Brno jako silné centrum vědy a výzkumu:  

  • V Brně pracuje ve vědě každý desátý člověk. To je v českém kontextu výjimečná hodnota; pro srovnání, v Praze je to zhruba každý patnáctý a v celorepublikovém průměru každý dvacátý zaměstnanec. 

  • V krajské metropoli se koncentruje 91 % všech vědeckých kapacit regionu. Právě tato kumulace odborníků na jednom místě určuje technologický charakter města. 

Sázka na inovace se jižní Moravě vyplácí – za posledních dvacet let se počet lidí pracujících ve výzkumu a vývoji zdvojnásobil. I když data z posledních let ukazují mírné kolísání v celkových počtech, objem práce (přepočtený na plné úvazky) zůstává stabilní a mezi lety 2023 a 2024 dokonce mírně vzrostl. 

Výzkum v regionu přitom není jen doménou univerzit. Většina odborníků (58 %) působí v soukromém sektoru, a to především v pobočkách mezinárodních technologických společností. 

Koncentrace talentu: region v evropské lize výzkumu 

24 561 pracujících

ve výzkumu a vývoji v Jihomoravském kraji 

Na jižní Moravě pracuje ve výzkumu a vývoji přes 24 500 lidí*. Pro představu: je to podobné množství vědeckých talentů, jaké mají mnohem lidnatější a bohatší regiony kolem měst jako Drážďany (23 149), Norimberk (25 227), Malmö (22 104) nebo Aarhus (20 732). Brno a jeho okolí se tak v rozsahu výzkumných kapacit vyrovná zavedeným evropským technologickým centrům. 

Vysokou koncentraci talentu potvrzuje i srovnání s metropolemi jako Berlín (64 733), Vídeň (53 562), Stockholm (43 817) či Helsinki (41 523). Přestože mají v absolutních číslech vyšší počet výzkumníků, po přepočtu na velikost regionu se Jihomoravský kraj pohybuje na srovnatelné úrovni. V absolutních číslech má pak srovnatelnou vědeckou základnu i s celými členskými státy – například Slovinsko (25 863), Litva (26 328) či Chorvatsko (28 059), což region řadí k evropské špičce v hustotě výzkumných a vývojových kapacit.

*Srovnání vychází z dat Eurostatu za rok 2023, která jsou posledním dostupným zdrojem pro mezinárodní srovnání. Použitá data odpovídají evropské klasifikaci regionů NUTS. Pro srovnání jsou využity regiony na úrovni NUTS 2, protože pro nižší úroveň nejsou v databázi Eurostatu dostupná srovnatelná data. 
 
Jihomoravský kraj je klasifikován jako NUTS 3 a v rámci úrovně NUTS 2 spadá do regionu Jihovýchod společně s Krajem Vysočina. Vzhledem k zaměření reportu jsou použita data bez Vysočiny. Srovnání je přesto relevantní, protože minimální
populační hranice pro regiony NUTS 2 činí 800 tisíc obyvatel, což Jihomoravský kraj samostatně splňuje. Zároveň platí, že napříč EU existuje u regionů NUTS 2 značná rozmanitost a řada z nich tuto hranici v praxi nesplňuje. 
 
Struktura regionů NUTS se mezi evropskými zeměmi výrazně liší – zatímco Česká republika má osm regionů NUTS 2 a třináct regionů NUTS 3, Německo má 39 regionů NUTS 2 a 455 regionů NUTS 3, často na úrovni menších měst.

Čtvrtina prestižních ERC grantů v Česku putuje do Brna  

36 milionů EUR

již přinesly ERC granty do Brna

Granty Evropské výzkumné rady (ERC) jsou nejprestižnějším evropským oceněním pro špičkové vědce. Brněnské instituce (MUNI, VUT, FNUSA a Ústav přístrojové techniky) dosud získaly 24 ERC grantů. 

  • Celostátní podíl: Brněnské projekty tvoří téměř čtvrtinu všech ERC grantů udělených v ČR. Celkově do regionu přinesly přes 36 milionů eur. 

  • Úspěšnost mezi univerzitami: v rámci českých vysokých škol (mimo ústavy Akademie věd) získaly MUNI a VUT dohromady 37 % všech tuzemských grantů. 

  • Oborové zaměření: Polovina ERC grantů putovala do life sciences, třetina do technických věd a zbytek do humanitních oborů (např. archeologie či právo).  🔗

Úspěch ERC projektů v Brně není náhoda, ale výsledek snahy vybudovat prostředí, které dává příležitost vědcům ze zahraniční zkušeností, disponuje moderní výzkumnou infrastrukturou a podporuje vědce v rozvoji vlastních výzkumných záměrů. Právě proto jsem si Brno vybral jako místo, kde mohu úspěšně realizovat své vědecké cíle. Kombinace kvalitního výzkumného zázemí, otevřené spolupráce a podpory excelence vytváří podmínky, které přitahují zahraniční talenty a dávají jim prostor budovat vlastní výzkumné skupiny.
Pavel Plevka
Vedoucí výzkumné skupiny, CEITEC Masarykovy univerzity

Počet studujících na brněnských vysokých školách překonal 68 tisíc

68 236 studujících na vysokých školách v Brně

V roce 2025 studovalo na brněnských vysokých školách 68 236 lidí. Od roku 2020 tak počet studentů vzrostl o 7,3 % a obrátil se sestupný trend, který kvůli slabším populačním ročníkům přetrvával od roku 2011. 

V Brně se nachází 6 veřejných univerzit: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita, Janáčkova akademie múzických umění, Veterinární univerzita a Univerzita obrany. Na nich studuje naprostá většina studujících, pár tisíc navštěvuje soukromé vysoké školy. 

Současný růst táhnou silnější generace i rostoucí zájem zahraničních studentů. Podle demografických projekcí má tento trend pokračovat – s nástupem populačně silných ročníků z 2. poloviny 2000s a 2010s lze v dalších letech očekávat další nárůst počtu českých studentů o X %.  

 

Brno si drží silnou pozici ve STEM oborech. Nejvíce studentů je v technice, výrobě a stavebnictví (12 282), což odráží průmyslovou tradici regionu. Třetina všech technicky zaměřených vysokoškoláků v Česku studuje právě v Brně.  

Výrazně posiluje zejména oblast informatiky a komunikačních technologií. Počet studentů IT v Brně od roku 2020 vzrostl o 12,3 % a v roce 2024 dosáhl 6 408. 

IT se tak věnuje 9,3 % všech brněnských vysokoškoláků. To je podíl, který snese srovnání s digitálními lídry, jako jsou Estonsko (9 %), Irsko (8,4 %) nebo Finsko (8,3 %). Absolventi těchto oborů se stávají klíčovou silou pro místní technologické firmy a startupy. 

Dynamický růst hlásí také přírodní vědy, matematika a statistika. Tyto obory aktuálně studuje 4 912 lidí, což je o 26 % více než v roce 2020. 

Technika, věda, přírodověda a medicína: směr, který volí polovina brněnských studujících

35 890 studujících ve STEM a příbuzných oborech 

V Brně studuje STEM obory (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematiku) celkem 23 602 lidí, což představuje více než třetinu (34,6 %) všech místních vysokoškoláků. Zájem o tyto směry navíc stabilně stoupá – ve srovnání s předchozím rokem jde o nárůst o 4,8 %.

Pokud k technice přičteme medicínu, zemědělství a veterinární obory, které se stále častěji propojují s technologiemi a výzkumem, dostaneme se na 35 890 studentů. Jde o 52,5 % všech vysokoškoláků v Brně – každý druhý student se tedy věnuje STEM a přidruženým oborům.  

Silná základna pro špičkový výzkum

O tom, že je Brno centrem vědy, svědčí i počty doktorandů – ve STEM oborech jich tu v roce 2025 studovalo 2 649. Nejsilnější zastoupení mají přírodní vědy (906 doktorandů) následované technikou, výrobou a stavebnictvím (664). 

  • Věda jako jasná volba: V Brně studuje doktorát každý pátý student přírodních věd. 

  • IT velmoc: V oblasti informačních technologií platí, že každý třetí doktorand v rámci celé České republiky studuje právě v Brně.  

Podpora talentů a vize do budoucna 

Město Brno spolu s organizací JCMM systematicky investuje do budoucích vědeckých špiček prostřednictvím programu Brno Ph.D. Talent. Od jeho spuštění v roce 2009 získalo stipendium již více než 300 nadaných vědců a vědkyň.  

Další klíčovou aktivitou je iniciativa Future Shapers, která propojuje kraj, město, univerzity a technologické firmy. Jejím ambiciózním cílem je zvýšit počet absolventů STEM oborů o 30 % během následujících deseti let. 

Brno přitahuje talenty z celého světa

23,5 % studujících ze zahraničí

Téměř čtvrtina brněnských vysokoškoláků pochází ze zahraničí. V roce 2025 tady studovalo 16 006 cizinců ze 127 zemí, což představuje meziroční nárůst o 5,4 %. 

Mezinárodní charakter Brna dlouhodobě posiluje. Zatímco v roce 2001 tvořili zahraniční studenti pouhá 4 % a v roce 2010 necelých 12 %, dnes je to už 23,5 % celé studentské populace. Nejsilnější zastoupení má zahraniční komunita na doktorské úrovni, kde každý třetí Ph.D. student (30,2 %) přichází ze zahraničí. 

Kromě tradičně silného zastoupení studujících ze Slovenska (10 999), Ukrajiny (1 139) a Ruska (559), roste počet studentů a studentek z exotičtějších či vzdálenějších destinací: z Kazachstánu (291), Indie (273), Francie (206), Myanmaru (152), Bangladéše (122), Německa (119) či Íránu (117). 

  

 

  •  

Studentské město Brno v mezinárodním srovnání

Že je Brno pro mladé lidi skvělým místem k životu, potvrzují i mezinárodní žebříčky, které na město nahlížejí ze dvou různých pohledů: 

  • Pohled studentů (Campus Advisor 2023): V žebříčku založeném na přímém hodnocení uživatelů se Brno umístilo jako 4. nejlepší studentské město na světě (hned za Melbourne, Berlínem a Newcastlem). Studenti nejlépe hodnotili noční život, kvalitu MHD a celkovou přívětivost města. 

  • Globální statistiky (QS Best Student Cities 2025): V tomto komplexním srovnání, které zohledňuje i prestiž univerzit či ekonomiku, obsadilo Brno celkově 57. místo. V rámci tohoto hodnocení Brno vyniká ve dvou konkrétních kategoriích: 

  • 30. místo na světě v hodnocení studentů: Tedy v tom, jak jsou sami studenti ve městě spokojení a zda v něm chtějí po konci studia zůstat (na úrovni Prahy či Kjóta). 

  • 30. místo na světě ve studentském mixu: Tedy v podílu zahraničních studentů na celkové populaci a míře inkluzivity (na úrovni Vídně, Mnichova či Bostonu).

Věda, technika, IT: Obory, které v kraji rostou nejrychleji

70 tisíc

pracujících v IT, vědě a technice
IT, věda a technika jsou tahouny moderní ekonomiky a v Jihomoravském kraji to platí dvojnásob. V roce 2024 v těchto oblastech pracovalo přes 70 tisíc lidí, což je o 52 % více než v roce 2011. Z toho 25 tisíc lidí se věnovalo IT a 45 tisíc pracovalo v jiných vědeckých a technických pozicích. Drtivá většina z nich – asi 95 % – působí v soukromém sektoru.

Mzdy v těchto oborech patří k nejvyšším v kraji. V roce 2024 dosahoval medián měsíční hrubé mzdy specialistů ve vědě a technice 2 659 eur, v IT dokonce 3 282 eur. Technické pozice byly odměňovány o něco méně: 1 951 eur ve vědě a technice a 2 222 eur v IT.

Statistiky vycházejí z mezinárodní klasifikace pracovních pozic ISCO a zahrnují široké spektrum profesí – od vývoje, datové analýzy, technické specializace a projektového managementuod vývojářů a datových analytiků po technické specialisty a projektové manažery. V IT je navíc běžná práce na živnost, kterou oficiální statistiky nezachycují plně. I bez těchto čísel je však zřejmé, že Brno a Jihomoravský kraj patří k nejsilnějším technologickým centrům v zemi.

Desetina regionu ze světa:
Jihomoravský kraj je „expat friendly”

Téměř 10 %

obyvatel regionu tvoří expati

Jihomoravský kraj láká čím dál více lidí ze zahraničí. Na konci roku 2025 jich tu žilo 
112 871 – to je o necelé tři tisíce (2 837) víc než v předchozím roce. Lidé se zahraničními kořeny tak dnes tvoří 9,2 % obyvatel regionu. Skutečné číslo je ale pravděpodobně vyšší, protože mnoho občanů a občanek EU (zejména ze Slovenska) u nás žije, studuje a pracuje bez oficiální registrace.  ​​​​​

Klíčové souvislosti:  

  • Dlouhodobý trend: I bez započtení výkyvu po ruské invazi na Ukrajinu (2022) počet cizinců v regionu roste stabilně. Od roku 2010 se téměř ztrojnásobil. 

  • Podpora integrace: S příchodem a usazením v kraji pomáhá síť odborných organizací. Například Brno Expat Centre za 15 let své existence podpořilo přes 13 000 kvalifikovaných expertů a expertek. Pro celý region pak služby zajišťuje Centrum pro cizince JMK.  

Jihomoravský kraj: domov pro 157 národností 

Jižní Morava je jedním z největších melting potů Česka. Aktuálně tu spolu žije 157 různých národností. Skladba obyvatel je přitom zajímavě vyvážená – čtvrtinu tvoří lidé ze států EU, polovinu obyvatelé ostatních evropských zemí a zbývající čtvrtina k nám přicestovala ze vzdálenějších koutů světa.  

Největší komunity v kraji

  • Ukrajinská komunita: Se 61 tisíci lidmi (61 062) jde o nejsilnější skupinu. Jejich příchod, urychlený válkou, přináší kraji i nečekaný impuls. Nejde jen o pomocné profese – do regionu se stěhují celé technologické firmy. Příkladem je energetická společnost RSE se sídlem v Brně, která v Blansku vyrábí moderní tepelná čerpadla a bateriová úložiště.

  • Slovenští sousedé: Jsou u nás druhou nejpočetnější skupinou (18 771 lidí). Od roku 2010 se jejich počet zdvojnásobil, i když realita je – díky blízkosti hranic a jazyka – pravděpodobně ještě vyšší, než říkají úřední registry.
  • Svět v kostce: Zbylých 33 038 cizinců pochází z jiných států. V kraji potkáte přes 5 tisíc Vietnamců (5 230), silnou ruskou (2 234) či indickou komunitu (1 540), ale i lidi z Filipín (1 508), Rumunska (1 413), Maďarska (1 121), Bulharska (1 065), Polska (986), Velké Británie (857), Mongolska (800), USA (730) nebo Turecka (713). Z hlediska dynamiky vyniká komunita z Myanmaru – ta sice čítá „jen“ 188 lidí, ale za poslední rok se jejich počet zdvojnásobil. 

Brno jako nový domov: 40 expatů a expatek % zvažuje zůstat natrvalo 

85 % expatů a expatek by doporučilo Brno jako místo k žití svým přátelům či blízkým 

V Brně žije téměř 60 % všech lidí ze zahraničícizinců z Jihomoravského kraje. Oficiálně tvoří lidé z jiných zemí asi 16 % obyvatel města, realita je ale pravděpodobně vyšší – čísla zkresluje fakt, že se lidé z EU (a hlavně ze Slovenska) k pobytu často neregistrují. Velkou část této komunity tvoří kvalifikovaní experti a expertky, které do města táhne silné zázemí technologických firem a mezinárodních korporátů.  

Podle výsledků Brno Expat Survey 2023 se město stává místem pro dlouhodobý život. 

  • polovina dotázaných expatů žije v Brně déle než pět let 

  • 40 % dotázaných expatů zvažuje zůstat natrvalo (nárůst o 10 % oproti roku 2018)  

  • 85 % dotázaných expatů by Brno doporučilo svým přátelům nebo blízkým 

Respondenti a respondentky nejlépe hodnotí kvalitu MHD, bezpečnost, rodinné zázemí a dostupnost vzdělávání. Nejhůře hodnocenou oblastí je dlouhodobě bydlení, především pak jeho cenová dostupnost. 

 

Brno v evropské lize  

V indexu kvality života (Numbeo 2025) si Brno drží skvělé 55. místo v Evropě. V žebříčku se tak řadí mezi města jako je Berlín, Stockholm nebo Bristol. V rámci střední a východní Evropy je dokonce druhé a nejvíc boduje v těchto kategoriích:  

  • bezpečnost: 17. místo v Evropě 

  • zdravotní péče: 31. místo v Evropě  

300 milionů eur pro region:
Jihomoravský startupový trh znovu ožívá

2. nejúspěšnější rok v historii

Jihomoravské firmy získaly za posledních pět let investice v celkové výši minimálně 300 milionů eur. Rok 2025 potvrdil oživení trhu a stal se druhým nejúspěšnějším rokem v historii regionu. Jen začátkem roku směřovalo 40 milionů eur do firem v oblasti kyberbezpečnosti – konkrétně do společností Threatmark (22 mil. eur), Whalebone (13 mil. eur) a Safetica (3,8 mil. eur). 

Dosavadním maximem zůstává rok 2022 s objemem přes 200 milionů eur. Největší částka mířila do Kiwi.com (100+ mil. eur) a do firem Tatum, Kontent.ai nebo Kentico.

V Brně sice vyrostly světové značky jako Seyfor, Notino nebo Y Soft, ale investic je tu stále citelný nedostatek. Většina kapitálu přichází zvenčí, místní trh zatím nedokáže pokrýt vysokou poptávku zdejších firem. 

 V posledních letech se to však snaží měnit i lokální investoři: 

  • VC fondy a angel investoři: Brněnské Purple Ventures patří podle žebříčku Sifted mezi nejaktivnější fondy v Evropě a drží prvenství v počtu investic do českých firem. Fond JIC Ventures se v tomto srovnání umístil na 5. pozici. Velmi aktivní je také skupina andělských investorů Garage Angels a příkladem toho, jak úspěšné firmy samy navyšují dostupnost kapitálu, je Y Soft Ventures. 

  • Kapitál z úspěšných prodejů: Úspěšné prodeje firem uvolňují kapitál pro další rozvoj regionu. Příkladem je prodej Tescanu, jehož zakladatelé získané prostředky reinvestují do dalších technologických firem skrze skupinu Electron Capital Partners.  

  • Veřejná správa: Na nedostatek kapitálu reaguje kraj a město Brno skrze nově spuštěný fond JIC Ventures 2, který kombinuje prostředky soukromých investorů, bank a veřejné správy.  

Pux.Modul.Iframe.Btn.Pdf
Pux.Modul.Iframe.Btn.Pdf

Stahujte předchozí vydání Datové zprávy v naší databance

Kontaktujte nás